Karel Jan Sigmund

Malíř Karel Jan Sigmund (1897-1959) nám zanechal rozsáhlé dílo, které obohatilo novodobý obraz české země, krajiny a lidí východních Čech. Ač rodák z Mělníka, zvolil si východní Čechy a Heřmanův Městec za svůj nový domov, oblíbil si scenérie Železných hor a Vysočiny. Volbu tohoto prostoru ovlivnil obdiv k dílu a příkladu Jindřicha Pruchy, jehož Župandu a Běstvinu měl z Heřmanova Městce na dosah ruky. Obdivoval stromy, vznosné koruny dubů, buků a lip heřmanoměsteckého parku, vyhledával lomy na kámen, s potěšením zachycoval tušený i obnažený nerostný fundament země. S nelíčenou radostí maloval květiny, rozkvetlou zahradu, svět drobných věcí, s pokorou zachycoval krajinu jako všeobsáhlý monument, přesahující jednotlivý lidský osud.

Se skicákem a malířským náčiním kroužil kolem Humpolce, hledal na Ronovsku, Slánsku, v okolí Hlinska, přírodu a venkov, prostotu a neafektovanost života.

Pouštěl se ovšem i dále, v jedenatřicátém roce navštívil Itálii, Benátky, Janov a Florencii, zajel potom na jih Francie, do Provence. Na jaře 1937 maloval a kreslil s profesorem Nejedlým a jeho žáky na Korčule. V devětatřicátém roce tvořil s přáteli u Kokořína. Stále se ale vracel ke stromům, řídkému či hustému porostu a koutům zámeckého parku v Heřmanově Městci.

Prošel zajímavým vývojem, od tvorby v duchu výtvarné generace devadesátých let dospěl po druhé světové válce k umění, kterým osobitě reagoval na podněty umělecké avantgardy počátku 20. století.

Výsledky svých krajinářských cest prezentoval na profilových výstavách, v Heřmanově Městci (1923), Humpolci (1925), Mělníku (1936), Hradci Králové (1944) na výstavách SV Purkyně Praha (1944-1949), na kolektivních přehlídkách Národ svým výtvarným umělcům a Umělci národu (1939-1942), v expozicích Východočeského uměleckého salonu v Poličce (1943-59), Karlových Varech (1945) a Košicích (1951), na členských prezentacích Svazu československých výtvarných umělců v Pardubicích (1949-59).

Umělec náležel k nejvýraznějším osobnostem východočeské výtvarné kultury první poloviny 20.století, bděl nad prvními kroky mladých výtvarníků Willy Horného, Jaroslava Heřmanského, Lubomíra Mecla.

Sigmundovo dílo je chováno ve sbírkách Východočeské galerie Pardubice, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie výtvarného umění Náchod, Městského muzea a galerie Hlinsko, Gallery Cyrany v Heřmanově Městci, Městské galerie Litomyšl, Městské galerie Vysoké Mýto, Muzea moderního umění Olomouc, ale převážná jeho část je v soukromém majetku a tudíž obtížně dostupná a víceméně neznámá.