Karel Wagner

Život a dílo osamělého malíře

Vydavatel

Obec Kameničky

Rok vydání

2009

Dílo malíře Karla Wagnera náleží k živému fondu východočeského výtvarného umění první poloviny 20. století. V posledních letech ustoupilo poněkud do pozadí, avšak předkládaná kniha prokazuje, že si pro svoji nespornou uměleckou kvalitu a díky ryzímu autorovu charakteru zaslouží zvýšenou pozornost odborníků, sběratelů a uměnímilovné veřejnosti.

Cesta Karla Wagnera k umění však byla dlouhá a nelehká. Narodil se 18. července 1886 v Pastvinách v Orlických horách jako syn drobného rolníka. Vyučil se v mlynářském oboru a pracoval ve mlýnech v Pastvinách, Dolní Dobrouči, Vysokém Mýtě, Hředlích u Rakovníka a v Březnici u Příbrami. Za první světové války byl na ruské frontě zraněn a dlouhou dobu se neúspěšně léčil.

Teprve po válce se touha stát se malířem naplnila. Nádherná krajina Orlických hor usměrnila od počátku jeho tvůrčí a oborové zaměření. Wagnerovo umění ovlivnil příklad Antonína Slavíčka, Františka Kavána, Jana Honsy, Aloise Kalvody, Oldřicha Blažíčka a Jindřicha Průchy. V roce 1928 byl přijat ke studiu na Ukrajinském studiu výtvarných umění v Praze (od roku 1932 ukrajinské akademii). Po dvou letech ale školu opustil a pokračoval až do roku 1932 v soukromém školení u malíře a krajináře Adolfa Antonína Zahela. Žil střídavě v Jaroměři (1933-37), Praze, Hradci Králové (1937-42) a v Kutné Hoře (1938-42).

Od roku 1928 Wagner jezdil do Kameniček, kde se sblížil s malířem Gustavem Macounem (1892-1934). V létě 1942 se pak v Kameničkách usadil natrvalo a ve svých obrazech a kresbách zachycoval krásu přírody a života Vysočiny. Maloval a kreslil u Holetína, Jeníkova, zatoulal se k Dědové, vídali ho u Chlumětína, Jankova, Filipova, Podhrázu, ve Stříteži, zajížděl do Pardubic, v letech 1951 a 1953 tvořil v Luži a u Košumberku, o rok později vytvořil početnou řadu olejomaleb v ulicích Hlinska.

V roce 1947 sice vstoupil do Syndikátu výtvarných umělců a později do Svazu československých výtvarných umělců, žil ale skromně a nenápadně v náruči Česko-moravské vysočiny, stranou vzrušených ideových, kulturních a politických zápasů padesátých let. Téměř panenská, civilizací, průmyslem a technikou nenarušená krajina stala se Wagnerovi předobrazem motivu návratu k přírodě, podnětem k hledání prapůvodu života a rovnováhy mezi člověkem a přírodou.

Svá díla samostatně vystavoval v Kutné Hoře (1943), a v Kameničkách (1962), účastnil se regionálních výstav v Jaroměři a Chrudimi. Karel Wagner zemřel v Kameničkách 25. ledna 1963. Jeho tvorba je zastoupena ve sbírkách Městského muzea Jaroměř, Městského úřadu v Kutné Hoře, Městské obrazárny a Městského úřadu ve Svratce, Řecko-katolického biskupství v Užhorodu, dostala se do řady sbírek sběratelů v Pardubicích, v Praze, Ústí nad Labem, Rychnově nad Kněžnou, Hlinsku, Krouně, Chrudimi, v Hradci Králové i jinde.

Copyright © 2024, Petr Kmošek, všechna práva vyhrazena
Informace o webu